Adresa:

Vrtbovský palác čp. 373/III, Karmelitská ulice 25
Malá Strana
Praze 1

Vlastník:

Zahrada je ve vlastnictví Hlavního města Prahy a ve správě Odboru ochrany přírody

Popis:

Vrtbovská zahrada - Malá Strana: osazení nových sekaných pískovcových kopií Braunových soch  

Úspěchy z hlediska památkové péče:

Vrtbovská zahrada je součástí Vrtbovského paláce čp. 373/III v Karmelitské ulici 25 na Malé Straně v Praze 1. Velkolepá městská palácová zahrada italského typu je klenotem mezi barokními zahradamiv celé střední Evropě a leží spolu s dalšími třemi barokními zahradami, Vratislavskou, Schönbornskou a Lobkowickou, na svahu Petřína.

Jedna z nejvýznamnějších a nejkrásnějších barokních zahrad byla založena na místě bývalé vinice kolem roku 1720 a její vznik je spojen s velkým stavebním obdobím české aristokracie kolem roku 1720, kdy Jan Josef hrabě z Vrtby svěřil vybudování nové zahrady na svahu petřínské stráně architektu Františku Maxmiliánu Kaňkovi. Rozlohou cca 3000 m² patří sice mezi menší historické zahrady, ale originalitou architektonického řešení komplikovaného nepravidelného prostoru ve svahu i uměleckou a historickou hodnotou výzdoby dosahuje evropského významu.

Architekt František Maxmilián Kaňka pro Jana Josefa hraběte z Vrby nejprve přestavěl palác a následně zřídil zahradu, která si udržela barokní stav bez větších změn; palác však prošel v následujících obdobích výraznými úpravami. Sochařskou výzdobu zahrady vytvořil vynikající sochař Matyáš Bernard Braun se svou dílnou a na celkovém výrazu zahrady se významně podílel také malíř Václav Vavřinec Reiner. Dnešní vchod je z Karmelitské ulice nádvořím, které vede ke vstupní bráně s plastikami Atlanta nesoucího globus a dvěma alegoriemi Hojnosti a Bohatství od Matyáše Bernarda Brauna (originál ústřední plastiky je dnes v lapidáriu Národního muzea).
Velmi dobře se zachovala vnitřní výzdoba sala terreny, která byla původním hlavním vstupem do zahrady z paláce. Freska na klenbě ústředního prostoru s grottovými strukturami a malovanými iluzívními průhledy na stěnách je dílem Václava Vavřince Reinera a představuje Venuši a Adonise. Vlastní zahrada, jež stoupá strmě do vrchu, se rozkládá na třech terasových plošinách, spojených schodišti. Nejnižší květinový parter s kruhovou kašnou ve středu je vymezen zleva salou terrenou. Ta pochází opět z doby okolo roku 1720 a zdobí ji malby na klenbách od Václava Vavřince Reinera (Venuše, Adonis a Alegorie umění), v rozích jsou sochy Bakcha a Cerery od Matyáše Bernarda Brauna a na stěnách štukatury od Tommasa Soldatiho. Naproti je symetricky umístěno obdobně strukturované průčelí voliéry. Schodiště mezi vyššími terasami včetně balustrády třetí terasy je zdobeno vázami a putti a sochami antických bohů z dílny Matyáše Bernarda Brauna: Apollon (resp. Meleagros) s kancem, Hermes (Merkur), Artemis (Diana) se psem, Hera (Junona) s pávem, Pallas Athéna (Minerva) se štítem, Zeus (Jupiter) s orlem a Hefaistos (Vulkán) s kladivem. Na nejvyšší terase s vyhlídkou stojí pavilon, jehož průčelí kdysi neslo dekorativní fresku V. V. Reinera ve štukové rámující grottové dekoraci: plastická výzdoba glorietu včetně reliéfů je částečně  rekonstruována. Z horní vyhlídky je překrásný výhled přes střechy malostranských domů na Pražský hrad, chrám sv. Mikuláše a dál na Malou Stranu i Staré a Nové Město a dokonce i na okrajové části Prahy.
Vrtbové drželi palác do roku 1799, v roce 1807 byl odkázán chorobinci na Karlově a nakonec se z něj stal nájemní dům; v letech 1886 - 89 zde bydlel a měl svůj ateliér malíř Mikoláš Aleš. Zahrada však postupně pustla a byla rozdělena mezi více uživatelů, ale ve 20. století byla zpřístupněna veřejnosti. Nakonec však do zahrady nebyl od roku 1985 po13 let kvůli havarijnímu stavu vůbec povolen vstup. V letech 1990 - 98 prošla po předchozím statickém zajištění zahrada rozsáhlou rekonstrukcí. Byly zrekonstruovány nejen stavby včetně opěrných konstrukcí, ale i zeleň. Bylo zde vysázeno 15 kuželovitých habrů, přes 200 habrů v živých plotech, 18 kuželovitých tisů, 8 tisů tvaru koule a desítky tisíc květin a keřů tvořících ornamenty. Obnovená Vrtbovská zahrada byla veřejnosti zpřístupněna 3. června 1998.

Zahrada je ve vlastnictví Hlavního města Prahy a následně po obnově zeleně a architektury ve spolupráci s orgány památkové péče došlo také k rozhodnutí obnovit sochařskou výzdobu celé zahrady, která je ve správě Galerie hlavního města Prahy : původní kamenné skulptury z Braunovy dílny, které vznikly z jemnozrnného pískovce asi krátce po roce 1720, byly už dříve nahrazeny výdusky z umělého kamene, jejichž stav však již nebyl dobrý. Proto byly všechny plastiky do konce roku 2006 postupně nahrazeny novými sekanými kopiemi z pískovce, které opětně dotvořily plastickou složku výzdoby této vynikající zahrady a kvalitativně podtrhly celkové vyznění barokní kompozice.

Praha, květen 2007

PhDr. Petra Hoftichová