Neustálá stavební činnost na území Prahy přispívá k lepšímu poznání zejména jejích nejstarších dějin. Součástí počátku stavebních prací bývá dohled odborníků, kteří sledují, zda nedošlo k narušení archeologických nalezišť. Takový dohled byl i součástí přípravy nové obytné zóny Nad Statkem v Ďáblicích. Samotnému archeologickému výzkumu předcházely sondážní práce, které měly za cíl ověřit rozsah pravěkého osídlení a v souvislosti s tím náročnost výzkumu. V této době došlo k poničení naleziště – zahloubené objekty byly záměrně vybrány bagrem a poté znovu zavezeny.
Probíhající archeologický výzkum poté odhalil zbytky sídlišť v podobě stovek zahloubených objektů. Nejčastěji se zachovaly negativy po kůlech upevněných v zemi, prozrazující nadzemní konstrukce, někdy uspořádané v řadách. Výrazně se projevily i někdejší sklípky pro ukládání potravin – zásobní jámy – charakteristické svým velkým objemem a vakovitým tvarem. Střepy nádob, tolik charakteristické pro archeologický výzkum, zatím prozrazují existenci osad v průběhu doby bronzové a na počátku doby železné. Časově lze hovořit o třech horizontech v období okolo let 1800, 900 a 600 př. n. l. Zatím nejstarší je jeví pohřební okrsek z přelomu doby kamenné a bronzové, tedy z období před rokem 2000 př. n. l. Lidé zde byli typicky pohřbeni ve skrčených polohách na boku a jako milodar jim pozůstalí přidali milodary, z nichž se zachovaly keramické nádoby.
Na terénní část archeologického výzkumu navazuje laboratorní zpracování, odborné vyhodnocení a vypracování nálezové zprávy.
