Dne 4. srpna 2014 byl učiněn unikátní archeologický nález nejstaršího zatím známého vyšehradského kostela. Stavba, zachovaná jen v základech přibližně v prostoru baziliky sv. Vavřince, je datována do 2. poloviny 10. až 1. poloviny 11. století. O existenci takto rozsáhlého kostela s centrální dispozicí na Vyšehradě neměli vědci dosud ani tušení. Tento objev, který pozmění představu nejen o počátcích Vyšehradu, ale i o vývoji nejstarší české architektury, je vyvrcholením několikaletého úsilí pracovníků Archeologického ústavu Akademie věd České republiky (další informace naleznete ZDE).
Na jeho realizaci se finančně podíleli Magistrát hlavního města Prahy, královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě a Archeologický ústav AV ČR Praha.
Odbor památkové péče MHMP navíc přispěl částkou ve výši 50 000 Kč. Peněžní dar bude využit na zaplacení rozboru vzorků vápenné malty pomocí přímého radiouhlíkového datování (Direct Radiocarbon Dating of Lime Mortar) metodou AMS (Accelerator Mass Spactrometry), což umožní upřesnit dataci nalezeného objektu. Dalším cílem je ověřit vhodnost této metody pro účely datování historických staveb v památkové praxi.
Ke konci minulého roku byl odeslán soubor šesti vzorů malt určených pro přímé radiouhlíkové datování metodou AMS (Accelerator Mass Spactrometry), což umožní upřesnit dataci nalezeného objektu. Metoda je založena na radiometrii karbonátů absorbovaných maltou od momentu zahašení vápna po zatuhnutí směsi malty (datování se vztahuje k době budování příslušné zděné konstrukce nebo k době krátce po tom).
Prvotní výsledky testovaných vzorků se zdají být slibné a mohou tak otevřít dveře novému chronologickému hodnocení historických zděných konstrukcí s vápennou maltou.