Původně renesanční stavba synagogy byla barokně upravena v 18. století, později v 19. st. v duchu romantické novogotiky, při adaptaci na modlitebnu církve československé husitské v roce 1970 došlo k pokusu o obnovení původního vzhledu. Jednopatrová budova na podélném půdorysu má dvě rozdílně pojaté části. Uliční průčelí má v levé části gotizující charakter, zeď je ve spodní části zesílena, prolomena dvěma lomenými okny a završena římsou, nad kterou se zvedá trojúhelný štít. Pravá část je završena římsou a mansardovou střechou s novodobými vikýři. Pravé boční průčelí je završené polovalbou. Levé boční průčelí je prolomeno dvěma lomenými okny a ukončeno trojúhelným štítem. Současná podoba objektu je do značné míry výsledkem jeho novodobých úprav. Podle historické fotografie byl objekt v minulosti kryt prostou sedlovou střechou.

Provedené práce na střeše spočívaly v sejmutí stávající poškozené prejzové krytiny a demontáži laťování s tím, že část krovů byla výměněna. Celá konstrukce krovu byla ošetřena ochranným nátěrem Boronit a na krokve byla uložena pojistná hydroizolační folie. Bylo osazeno nové laťování, ošetřené nátěrem Boronit, a osazena nová prejzová krytina včetně hromosvodu. Nové klempířské konstrukce a svody byly provedeny v měděném plechu. Byla opravena omítka stávajícího omítaného komínu. K zlepšení vzhledu střechy objektu přispělo také omítnutí stávajícího novodobého komína, který ve svém dosavadním provedení z režného zdiva působil rušivě. Omítky komínů bez nátěrů jsou na střechách historických objektů v dané lokalitě charakteristické, což bylo respektováno. Provedené opatření pro snížení vlhkosti spodních partií objektu větracím kanálkem podél uličního průčelí a severní fasády je řešeno citlivě, s ohledem na co nejmenší zásahy do historického zdiva stavby.