Jedná se o příklad zdařilé rekonstrukce architektonicky vysoce kvalitního řadového bytového domu s členitým uličním průčelím (pseudoarkýře s lodžiemi mezi nimi, balkóny, terasy, lizény z režného cihelného zdiva), figurální plastickou výzdobou v úrovni zvýšeného parteru (Antonín Vaigant) a řadou originálních detailů, který byl postaven podle plánů arch. Bohumila Vaiganta v r. 1909 ve stylu modemy (pravoúhle stylizující dekorativní modemy).  V r. 1936 byl dům podle návrhu arch. Františka Kolmana nastavěn o páté, ustupující patro.